Evropské nařízení známé pod zkratkou GDPR má za cíl ochránit osobní data Evropanů ve virtuálním prostoru. Třeba před nenasytnou sociální sítí Facebook. Úprava začne platit už za měsíc. České ministerstvo vnitra se však narychlo snaží Sněmovnou protlačit doplňkové prováděcí zákony, které jsou podstatně bruselštější než Brusel. A ochrání spíše tajemství úředníků a politiků.
„Vylepšení“ by podle expertů například znepřístupnilo informace o porušení závazků České republiky k EU. A tedy třeba i o vyšetřování možných dotačních podvodů jako EU prováděla v případě Čapího hnízda. Policisté nebo tajné služby by mohli získat právo tajit informace nejen o svých akcích, ale i o tom, jaká auta nakupují nebo jaké jejich šéfové dostávají odměny.
Přílepek zatemňuje zákon o svobodném přístupu k informacím, který nyní občanům umožňuje se takových věcí domoct. „Prakticky žádný ze zásahů se netýká předpisu EU a změn ve zpracování osobních údajů. Vláda je do zákona přidala a někdo možná doufá, že to pod pláštíkem EU a pod tlakem na rychlé bezhlavé schvalování projde,“ kritizuje to autor původního informačního zákona Oldřich Kužílek.
Ministerstvo vnitra se přitom brání. Prý pouze zpřesňuje informační zákon a předchází tak možným nejasnostem. S tím ale nesouhlasí samotný autor původního zákona Oldřich Kužílek, který naopak změny tepe pro jejich přílišnou obecnost. Utajit, co je potřeba, je podle něj pohodlně možné už dnes. Nejkřiklavější novinka je podle něj omezení, které by úředníkům umožnilo utajit informace o porušení závazků, které má Česká republika vůči EU.
„Tato výjimka je tak široká, že si pod ní lze představit takřka cokoliv. Znemožnila by v budoucnu veškeré poskytování informací o vyšetřování kauzy Čapí hnízdo nebo jakýchkoliv dalších dotačních kauz,“ popsal Oldřich Kužílek. Úředníci by si ovšem podle něj paragraf lehce mohli vztáhnout třeba i na řízení, které EU s Českem zahájila kvůli tomu, že nerespektovalo kvóty pro přijímání uprchlíků. „Je přitom jasné, že je velký veřejný zájem na tom, aby bylo co nejvíc informací o každém sporu s EU zveřejněno,“ dodává Kužílek.
Usnadnění úřednické práce
Vnitro v tom však problém nevidí. Změnu si podle něj vyžádalo ministerstvo zahraničí, aby mělo jednodušší práci, když nechce vyzradit českou vyjednávací strategii vůči EU.
„Vyjasnění úpravy usnadňuje pozici ministerstva zahraničních věcí, které by tak nadále nemuselo vypracovávat obsáhlá odůvodnění odmítavých rozhodnutí, a to s odkazy na judikaturu správních soudů, kterou třeba žadatelé o informace neznají,“ popsal mluvčí vnitra Jiří Korbel.
Přísně utajená policie
Pokud zákon projde, radost mohou mít i policisté nebo tajné služby. I těm totiž nové obecné paragrafy dle právníků rozšiřují množinu toho, o čem nemusejí poskytovat informace.
„Tajné služby dnes samozřejmě neposkytují informace o plnění svých úkolů. Teď by ale nově měly tajit veškerou svou činnost a výjimka se má rozšířit také na Generální inspekci bezpečnostních sborů,“ popisuje Petr Bouda, právník sdružení Rekonstrukce státu, která rovněž změny kritizuje.
Není podle něj jasné, proč by se měly tajit například obecné údaje o odměňování policejních šéfů, o nákupu jejich služebních vozidel nebo náklady na stravování, rekreaci či vzdělávání.
„Námitky tvrdící, že se mají utajovat informace o nákupu vozidel či židlí, jsou zavádějící. Obecně by mělo dojít k posílení ochrany utajovaných informací na základě doporučení Bezpečnostní rady státu a poznatků zpravodajských služeb z praxe,“ argumentuje Korbel.
I když ministerstvo v důvodové zprávě samo přiznává, že to EU vůbec nepožaduje, začlenilo také ochranu všech informací, které by potenciálně „mohly ohrozit ochranu zájmů České republiky v zahraničí“. Navzdory tomu, že stávající zákony ochranu utajovaných informací už podstatně konkrétněji řeší – třeba v případě diplomatických jednání, sjednávání mezinárodních smluv nebo ochrany občanů v zahraničí.
Ministerstvo přitom i přes nejasnosti původně požadovalo, aby legislativní balíček poslanci mimořádně schválili už v prvním čtení. I s ohledem na to, že samotné evropské nařízení GDPR začne platit už 25. května.
Tuto zrychlenou variantu však poslanci minulý týden zatrhli, a tak se dostane na pozměňovací návrhy i další debaty ve sněmovních výborech.
A ve Sněmovně se už první pozměňovací návrhy skutečně objevují. „Předložím pozměňovací návrh, který všechny změny informačního zákona až na jednu potřebnou vyškrtne,“ popsal poslanec Ondřej Profant (Piráti).
Comments