Vysoké školy z velké části spadnou do „přísného režimu“ chystaného kyberzákona. Podle IT expertů však hrozí, že regulace nebude mít v době sílících útoků patřičný efekt.
nstituce a firmy se čím dál častěji potýkají s hackerskými útoky. Zlepšit zabezpečení po celé Evropě mají kybernetické směrnice nazvané NIS2 a DORA, jejichž finální znění by čeští poslanci měli na podzim projednávat. Nová pravidla by měla od ledna dopadnout na tisíce subjektů včetně vysokých škol. Ty se budou muset samy hlásit Národnímu úřadu pro informační a kybernetickou bezpečnost a identifikovat, jestli spadají pod zákonem stanovenou infrastrukturu, která má svůj virtuální prostor lépe zabezpečit.
Nově by měl kybernetický úřad dohlížet na všechny české univerzity. Vysoké školy se můžou s novým zákonem o kybernetické bezpečnosti potkat na dvou místech. Zaprvé v oblasti „výkon veřejné správy“, tedy u přijímání studentů nebo vydávání diplomů – tam budou spadat všechny vysoké školy a všechny budou v nižším režimu. A zadruhé, některé vysoké školy se mohou setkat se službou „výzkum a vývoj“.
Výzkumy o AI ve vyšším režimu zabezpečení
„Co se týče změn, které se jich budou týkat – to záleží, jak na tom vysoká škola už v daný moment je. Pokud se kyberbezpečností zabývá, nebo pokud již je regulovaná stávajícím zákonem o kybernetické bezpečnosti, pak ji příliš změn nečeká, pouze se může zvětšit rozsah infrastruktury a služeb, které bude zabezpečovat. Pokud ale kyberbezpečnost neřešila, bude muset zavést technická a organizační bezpečnostní opatření,“ vysvětluje Alžběta Dvořáková, mluvčí NÚKIB.
Zdroj: https://www.seznamzpravy.cz
Komentáře