České zdravotnictví se v digitalizaci pohybuje na posledních příčkách ve srovnání s jinými členy Evropské unie. Změní se to?
„Elektronické zdravotnictví by bylo možné nastartovat od ledna 2014, do té doby by měla být hotová legislativa, která stanoví pro zdravotníky povinnost systém používat,“ psala v listopadu 2012 agentura ČTK. O 12 let později?
Už poněkolikáté vyprávím o úrazu na střední škole, následné léčbě, dalších komplikacích. Neodborně. Nový ortoped se mě doptává, ale nevím. Nejsem lékař. Asi to je ve zprávách, které leží (asi) u obvodní doktorky.
Odcházím s papírovou výstupní zprávou, ničemu v ní ale nerozumím. O dva měsíce později jdu k obvodní lékařce, aby mi vystavila papírový výpis ze zdravotní dokumentace.
eru s sebou i papírovou zprávu od ortopeda, kterou nesu z jedné ordinace do druhé. U praktické doktorky zjišťuji, že nemá úplnou zdravotní dokumentaci. Netušil jsem, že když přejdu k jiné kvůli změně bydliště, tak si musím papírovou dokumentaci vyzvednout u předchozí lékařky a k té nové ji dovézt.
Situace, kdy jsou lékařské záznamy neúplné, není nijak výjimečná. Při přenosu údajů po úmrtí lékaře se třeba stane, že se data někde ztratí a nový výpis zdravotní dokumentace pak neobsahuje vůbec nic.
Nebo lékařské zprávy zapomenou dodat samotní pacienti. „Já ztratím všechno, takže mě to dost limituje, že s sebou tahám pořád nějaké zprávy,“ říká David, který redakci zaslal své zkušenosti prostřednictvím Národní asociace pacientských organizací.
Petra vzpomíná, jak se snažila získat popis vyšetření magnetickou rezonancí. „Výsledky nedošly mému lékaři. Když jsem tam šla potřetí, chtěli po mně platbu za něco, co vůbec nebyla moje chyba. To si pak připadáte jako blázen. No ale co vám zbývá, když chcete v léčbě postoupit k nějakému výsledku.“
Deset až dvacet let zpoždění
V digitalizaci má Ministerstvo zdravotnictví velký dluh. „My jsme měli napsanou strategii, ale tu nikdo přes deset let nerealizoval,“ popisuje lékař a člen Národní ekonomické rady vlády Pavel Hroboň.
„Jsme deset až dvacet let za těmi nejvyspělejšími systémy,“ přidává se vedoucí Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace a poradce prezidenta Jakub Hlávka.
Na nelichotivý stav digitalizace zdravotnictví ukazuje i studie poradenské společnosti KPMG z roku 2022. Státu vytýká nedostatečnou legislativní úpravu, nekoncepční řízení a obecně to, že digitalizace v té době prostě nebyla prioritou.
S obdobnou kritikou přišel i Nejvyšší kontrolní úřad. Na základě kontrol mezi lety 2019 až 2022 úřad uvedl, že ministerstvo v digitalizaci nijak nepostoupilo, čímž neplní vlastní závazky a cíle, na které vynaložilo téměř 160 milionů korun. Odložením digitalizace na rok 2026 navíc ministerstvo nedodrželo zákon o elektronizaci zdravotnictví, který platí od roku 2023.
„Nebyla naplněna jedna ze základních vizí, a to vize pacientsky orientovaného zdravotnictví,“ napsali kontroloři.
Nutno dodat, že resort na tuto kritiku reagoval a nedostatky podle ministra Vlastimila Válka (TOP 09) napravil v novele zákona o digitalizaci zdravotnictví, kterou v minulém týdnu schválila vláda.
Hodně dole
Český přístup, kdy vláda i ministerstvo sice napíší sliby do strategických dokumentů, ale pak na ně stát nevynaloží finanční prostředky, odmítne zaplatit odborníky a tváří se, že nejde o prioritu, vyústil v předposlední místo v žebříčku Evropské unie v kategorii přístup k elektronické zdravotní dokumentaci.
Podle DESI (Digital Economy and Society Index) je za Českem jen Irsko. Jenže zatímco meziročně poskočilo Irsko o 11 bodů a Slovensko o 22 bodů, Česko jen o necelých pět bodů.
Evropský průměr je 79,12 bodu a nejvyspělejší státy mají přes 97 bodů. Je mezi nimi i Estonsko – země hodná následování.
Od roku 2008 v této pobaltské zemi fungují digitální zdravotní záznamy. Přístup k nim má pacient i doktor. Zároveň ale pacienti mohou určovat, kdo jejich data vidí.
Není proto divu, že je Estonsko o velmi dlouhý krok napřed. Aktuálně řeší, jak nasbíraná data využít pomocí AI (umělé inteligence). Lékaři mohou data dobře vizualizovat, dávat do souvislostí, a tím lépe cílit prevenci. Místo rad tipu „více spěte“ a „méně se stresujte“ mohou přijít s jasně zacílenými opatřeními. Zároveň může i celý stát data analyzovat, čímž je zdravotní péče efektivnější a levnější.
„Dneska selháváme s prevencí nemocí hlavně kvůli tomu, že pacienty nacházíme až příliš pozdě,“ řekl estonský doktor Madis Tiik s tím, že právě AI může významněji pomoct.
Zdroj: https://www.seznamzpravy.cz