Aliance NIS2READY uvádí, že s rostoucím počtem kybernetických hrozeb čekají správce kritické infrastruktury a poskytovatele klíčových digitálních služeb nové povinnosti týkající se kybernetického zabezpečení. Podle průzkumu aliance však s jejich implementací zatím začalo jen 28 % organizací.
Ve druhé polovině roku se očekává přijetí nového zákona o kybernetické bezpečnosti, který do českého právního řádu implementuje evropskou směrnici NIS2. Ta ukládá správcům kritické infrastruktury a poskytovatelům klíčových digitálních služeb povinnost přijmout organizační a technická opatření, jejichž cílem je výrazně posílit kybernetickou bezpečnost klíčových prvků místní infrastruktury. Celkem by se v Česku měla tato opatření dotknout tisíců organizací pohybujících se v soukromém i veřejném sektoru.
Průzkum NIS2READY odhalil, že většina českých společností blížící se příchod těchto povinností zásadním způsobem podceňuje. Hned 72 % z nich zatím s implementací vůbec nezačalo. Mezi organizacemi působícími v soukromém sektoru je na změny připravených pouze 14 % dotázaných firem.
Proč posilovat kyberbezpečnost?
Ochrana před kybernetickými hrozbami je podle aliance stále důležitější. Za loňský rok zaznamenal NÚKIB rekordní počet kybernetických incidentů – celkem 262. V předešlém roce to přitom bylo jen 146, tedy skoro o polovinu méně. Hned dva z těchto útoků navíc spadaly do té úplně nejvyšší kategorie závažnosti.
Rostoucí počet útoků je navíc všudypřítomný. Trend potvrzuje i Policie ČR, podle které došlo jen v prvním pololetí loňského roku k 31 323 kybernetickým útokům na klienty bank. Jedná se o meziroční nárůst o 15 %. Škody se přitom vyšplhaly do řádů stovek milionů korun.
„Česko bylo letos ve světovém indexu NSCI ohodnoceno v rámci kybernetické bezpečnosti 98 body ze 100, což ho řadí vysoko jak v EU, tak na světě. Rozhodně to ale neznamená, že by u nás nebyla kybernetická rizika a že by Česko nemělo co vylepšovat,“ říká analytik portálu Evropa v datech Milan Mařík.
„Například náš průzkum z roku 2022 odhalil, že čtvrtina firem nemá dle svého hodnocení dostatečnou kybernetickou ochranu. Výzkumníci z NSCI na druhou stranu velmi kladně ohodnotili českou legislativu a infrastrukturu pro řešení kybernetického bezpečí, jako je třeba NÚKIB,“ dodává.
Právě NÚKIB upozorňuje na to, že útočníci začínají využívat nástroje generativní umělé inteligence a chatboty na bázi jazykových modelů, s jejichž pomocí už nyní vytváří texty pro phishingové útoky, nebo dokonce píší samotný škodlivý kód. Dá se tedy očekávat, že spolu s rychlým rozvojem těchto nástrojů bude v kontextu aktuální geopolitické situace počet útoků dále stoupat.
Obrana bude něco stát
Aliance v tomto kontextu upozorňuje, že implementace bezpečnostních opatření znamená pro firmy výdaje navíc. Ty by podle průzkumu neměly být extrémně drahou položkou v rozpočtu, stále se však budou pohybovat v řádech milionů korun.
Celkem 80 % dotázaných firem odhaduje, že jejich výše nepřesáhne hranici 10 milionů korun. Asi polovina firem dokonce uvádí, že si vystačí s méně než dvěma miliony korun. Konkrétní rozpočet si však zatím vyčlenilo jen 40 % dotázaných společností.
Dobrou zprávou pro organizace, kterých se nové povinnosti dotknou, je, že k jejich financování mohou využít některé dotační tituly. Průzkum však ukázal, že o této možnosti velká část z nich vůbec neví.
V problematice dotací jsou podle dat zběhlejší organizace ve veřejném sektoru, kde o využití dotací uvažují hned tři čtvrtiny dotázaných. Mezi soukromými společnostmi to ovšem je pouhých 35 %, tedy jen o něco více než třetina.
„Soukromé subjekty budou moci k pokrytí těchto nákladů využít třeba dotační výzvu Digitální podnik určenou na investice do informačních technologií, která bude vypsaná v nejbližší době. Tímto způsobem budou moci až 60 % nákladů spojených s těmito bezpečnostními opatřeními,“ uvádí David Kotris ze společnosti Enovation.
Zdroj: https://www.channelworld.cz
Komentáře